ANO - Toto je František Filouš


Na co Filouš ve svém životopise zapomněl.



Říjen 1989

Na podzim roku 1989 se stal kandidátem KSČ. "Nechci nadále trávit život u prkna." pravil tento kandidát ANO.
"Opravdu dobrý", řekl jsem mu tehdy. "Do května příštího roku se to posere. Ale svědčí to o tom, co jsi za hovado. My dva jsme spoju skončili..."


Prosinec 1989

Mě navštívil v Intimit klubu (dočasném sídle OF v Prostějově).
"Posral jsem to, vím. Ale chtěl bych pro republiku něco udělat."
Protože jsme bývali dlouholetí kamarádi, jezdili jsme spolu na vandry, pomáhal mi s opravou mého domku a nejedno pivko jsme spolu vypili, odpustil jsem mu.
"Uvidím, co se dá dělat. Ale zkus jednou ujet..."


Červen 1990

V květnu 1990 jsem nastoupil s Janem Rumlem a Petruškou Šustrovou na FMV. Jelikož jsem dostal, jako technik, na starost 10. správu StB, tedy Technickou Správu, bývalý výzkumný ústav FMV, musel jsem si udělat obrázek o jejich náplni práce.
Až na pár vyjímek, hrůza a děs. Něco jako alchymistická dílna za Rudolfa II.
Většině podvodů jsem rozuměl a byl jsem schopen se s tvůrci vypořádat sám. Ale byly tam i věci (zámkaři a strojaři vůbec), o kterých jsem neměl ánung.

Prostředí, po Sacherově ministrování naprosto nepřátelské. Tedy až na pár vyjímek. Časem se o nich zmíním.

Zvažoval jsem tehdy, kde vzít dobrého strojaře.
Napadl mě Filouš. Nastoupil okamžitě a s vervou se pustil do práce.

S Filoušovou pomocí jsem ušetřil státu cca 1/2 miliardy korun platných v roce 90. Dnes by se ta částka zhruba rovnala desetinásobku. Pánové Langoš, Ruml a pplk. Kukura, je však dokázali prodrbat jako nic.
Dodnes jsem přesvědčen, že Filouš byl zpočátku jeden z nejlepších podřízených.


Podzim 1990

Někdy na podzim 1990 jsem z Filouše udělal ředitele Technické správy a jeho úkolem byla transformace ve státní podnik. Tento podnik měl za úkol vyrábět a prodávat produkty III. divize MV ČSFR, které nepodléhaly utajení.

Výsledek? Ti StBáčtí parchanti dělali všechno proto, aby se státního cecku nepustili.

Technickou správu jsem tedy transformoval a některé její části převedl pod jiné útvary. Například tiskárnu, odposlechy, zámkaře, plynovou chromatografii a podobně. Co se dostalo do rukou Kukury bylo okamžitě rozfrcáno.


Haluškový zákon

1.1.1991 nabyl účinnosti tzv. "Haluškový zákon". Já jsem dostal na starost delimitaci majetku a činností FMV na jednotlivé republiky. Práce jako na kostele.

Příklad z jednání deleimitační komise:

"Data z centrálních registrů, které není možno jednoduše rozdělit, budou přenášeny pomocí V-Satu."
Mjr. Kostolánký (náčelník spojení MVSR):
"Ale pán námestník, veď i malé dieťa vie, že satelit je iba na televíziu."
Musel jsem si dát dvě borovičky, abych mu nerozbil hubu.


Kocour není doma, myší mají pré. Aneb 100x nic umořilo vola.

Sotva jsem se (za vydatné pomoci pplk. Kukury) přestěhoval z kachlíkárny na Olšanskou, zjistil jsem, že je na Správě spojení boží dopuštění. Šéfoval tomu v té době Vavřinec Korčiš. Vůl jak anděl. Ale měl výborné kontakty na Havla.

Filouš s ním opakovaně jezdil na výběrové rekreace do Španělska. Už tehdy mi mělo dojít, že černoch černochem zůstane, i kdyby do vápna spadl.


Na podzin 1991

jsem se vsadil o láhev dobré whisky, že se republika do roka rozpadne. V delimitační komisi mě nahradil Jan Ruml, odborník na všechno.
Konflikty s Langošovým chráněncem Kukurou byly čím dál ostřejší. Začal jsem zvažovat odchod z FMV. Nejdůležitější bylo, zavést do praxe policejní evidence, které byly tou dobou již hotovy.


Leden až březen 1992

Počátkem roku 1992 jsem začal zvažovat, kdo místo mne povede III. divizi FMV. Návrhy jsem dal dva.
Langoš si vybral ambiciozního Filouše a já jsem po docela zásadní hádce s Langošem a Rumlem, ohledně Kukury, odešel do civilu.
Po neúspěšném hledání práce na ÚP jsem nakonec nastoupil ke kriminální službě v Prostějově. Naprosto zděšen jsem zjistil, že policie naprosto nevyužívá produkty III. divize FMV. Navíc, kromě systému pro pátrání po osobách a věcech vyrobili myslivci z MVČR systém NTC, který shromažďoval nepřípustné údaje o obětech tr. činů.


Rok 1993

Po rozpadu státu se ministrem vnitra stal Jan Ruml a Filouš ředitelem jeho kanceláře.
Brzy se dostal konfliktu s StBákem Bělíčkem, za kterého dával Ruml rád ruku do ohně.
Bělíček totiž otvíral a třídil (filtroval) Rumlovu poštu. Ruml podepsal jenom to, co Bělíček chtěl. Filouš mu to zatrhl.
Bělíček, jako starý zpravodajec, vymyslel kauzu "Vložky v kastlíku". Jednalo se o to, že Filouš, v rozporu s mým doporučením, prodal data z evidence obyvatel firmě Tapcom a nechal si zaplatit počítači. Barter byl v té době jedinou možností, jak obejít rozpočtová pravidla ministerstva financí.
Filouš tehdy sice žádný zákonou normu nepřekročil, ale porušil etická pravidla při manipulování s údaji o obyvatelstvu.
Filouše okamžitě z vnitra vyhodili a inspekce zahájila jeho trestní stíhání.
Opět jsem se Rumlem těžce zhádal, i když jsem s prodejem dat Tapcomu nesouhlasil. Ruml tedy vyslal inspekci na mne.
Do konce roku se mi s přítelem (ještě slouží, tak ho nebudu jmenovat) vytvořit systém kriminalistických evidencí. Nabídl jsem ho jak Rumlovi, tak Stanislavu Novotnému, který byl tou dobou policejním prezidentem.
Ruml mě poslal za Novotným. Novotný mi řekl, že musím za Rumlem, protože nemá na realizaci peníze. V tu dobu jsem ještě netušil, že se Ruml objímá s bratry Helbigovými a Novotného chce vyhodit.
Nechal jsem si od deseti vedoucích funcionářů policie z celé republiky systém posoudit. Všichni bez vyjímky prohlásili, že jsou kriminalistické evidence výborné, a že krinalistům výrazně ulehčí práci.


Leden 1994

Koncem ledna jsem se neformálně setkal s Rumlem. Zdrbal jsem ho za konflikt s Novotným a dal jsem mu ultimátum. Buď se rozjede projekt kriminalistických evidencí, který budu řídit, nebo du od policie do hajzlu.
V tu dobu mě navštívil Filouš, a nabídl mi zaměstnání ve firmě RUCHSTAV (budu používat tento název, neb se firma několikrát přejmenovala).
Chtěl, abych vybudoval informační systém firmy. Náplní činnosti měla být ekologická výroba. Nabídl mi podmínky, které se nedaly odmítnout.
Ultimátum vyrpšelo, tak jsem od policie odešel a nastoupil na RUCHSTAV.


RUCHSTAV

Po mém nástupu na RUCHSTAV (odvozeno od stavební ruch a podobý název s Ingstav) jsem se začal seznamovat s náplní činnost firmy. Ekodivize tam opravdu byla. Jejím programem byla výroba ingotů z hliníkového odpadu. Pec na zpracování odpadu byla napájena vodní elektrárnou v obci Nová Pláň. Zřejmě v té době se zjistilo, že by bylo dobré vyzkoušet ekologické zpracování hliníkových stěrů, které dosud byly nebezpečným odpadem.
Dále pak bylo v plánu vyrábět větrné elektrány. Jedna stojí v obci Podlesí na úpatí Hrubého Jeseníku.
Tak do toho jdu, řekl jsem si. "Líbí se mi to", řekl jsem Filoušovi, řediteli RUCHSTAVU.
Dostal jsem první úkoly a zjistil, RUCHSTAV (dále jen "firma") má daleko větší portfolio, než jenom ekovýrobu.
Postupně jsem se seznámil s hotelem Anděl v Andělské Hoře, hotelem Džbán v Kalově Studánce, leasingovou činností v Bruntále a Opavě. Firma měla obchodní zájmy i v bankách. Vlastnila 10% v I. Slezské bance a taktéž 10% v Bance Haná. Posléze také akcie v pekárnách Skřivánčí dvůr v Šumperku. O tom, že má rozhodující vliv v Ingstav Opava, jsem v tu dobu ještě netušil.
"Vybereš účetnictví, které bude schopné sbírat data z našich dcer tak, aby se všechno dalo zpracovávat v holdingové společnosti, do které se budeme transformovat. A uděláte výběrové řízení s Ing. Vyhnálkem z Ingstavu." Aha, takže jedeme v tom s Ingstavem Opava, řekl jsem si.
Po podrobných analýzách jednotlivých účetních systémů jsme vybrali olomoucký systém ESO 8, dnes ESO 9. Jeho výhoda byla v množství modulů, které byly použitelné pro cokoliv v podnikání. Neměli však modul Leasing, který pro nás dodělali. Jednotlivé moduly produkovaly tzv. SUD (soubory účetních dokladů), které se daly modemem zasílat do centra ke zpracování.
Po tomto dlouhém úvodu je snad jasné, že jsem o firmě věděl téměř vše. Jednou jsem měl rozhovor u Filouše doma. "Víš, že jste na kriminál? Jde o tunelování jak prase!"
"Vole, vždyť jde o první rozdávání majetku po Bílé Hoře. Kdo si nenahrabe teď, je v hajzlu." Odvětil mi bezelstně Filouš.


RUCHSTAV a ODS

Firma měla eminentní zájem o státní Lázně Karlova Studánka. Lobbovala všude možně, zejména u členů ODS. Způsoby uplácení byly různé. Sám Kozáček jednou prohlásil. "Kolik asi bere šéf odboru, když šéf oddělení si vezme jedničku?" (jednička = milion).
Také jsem měl v Praze na úřadu vlády vyzvednout služební auto. "Půjdeš za Martinem Kocourkem, je to poradce Klause. Předá ti klíče od auta a obálku." (Kdo je Martin Kocourek? Je to známý odklaněč majetku.) V obálce, kterou mi Kocourek předal, byly účty za bezín, který odklaněč projezdil služebním vozem firmy na své dovolené.
Falšování knih jízd a vedení černého fondu na úplatky bylo běžné. To vše za řízení kandidáta ANO Filouše.


Mé vyhození z firmy

Kozáčkovi jsem se znelíbil. Zjistil jsem totiž, že vytunelovali Ingstav Opava. Dalším adeptem na tunel byly Pekárny Skřivánčí dvůr v Šumperku. Tady končila legrace. Položit pekárnu, která zásobovala Šumperk a okolí? "To je na hospodářskou kriminálku, prohlásil jsem tehdy."

No a už to bylo. Filouš mě stanovil šéfem invetarizační komise. Chtěl mě zřejmě na něco dostat. "Dobře, olepím Kozáčkovi dům, všetně vybavení a záclon samolepkama s invetarizačním číslem. Do posledního talířku a lžičky. Všechno je totiž majetkem RUCHSTAVU. On ho užívá a nájem neplatí."
Filouš mé působení v komisi zrušil a odjel do USA na dovolenou. Za cca tři dny mě navštívil Kozáček na mém pracovišti a řekl mi, že naše spolupráce skončila.
"No a jak si to ukončení představuješ?" "Zítra už nepříjdeš do práce..." odvětil Kozáček.
Samozřejmě, že jsem do práce přišel. Na otázku, co tady dělám, jsem Kozáčkovi odvětil, že mě jeho kecy nezajímají, a že mi velí Filouš. Čekalo se tedy na návrat Filouše. Jeho návrh na dohodu jsem neakceptoval a odešel jsem pro nadbytečnost. Ta svině Filoušova mi okamžitě odebrala nenárokovou část platu, která dělala 2/3 čistého příjmu.
Přitlačil jsem toho parchanta ke zdi a musel mi navíc k odchodnému vyplatit 40.000,- držhubného.

Pamatuješ si, ty hajzlíku, cos mi řekl na rozloučenou? Kdyby ne, tak já ti to připomenu.
"Vím, že máš naše účetnictví a hodně informací. My zas máme dlouhé prsty. Tak bacha!"
To máš tak, nikomu nerostou stromy do nebe.


Čunek, RUCHSTAV, Kozáček - jak se to rýmuje

Této problematice se budu věnovat samostatně.


Náhledy dokumentů


Veřejný rejstřík
- je dobré prostudovat nejen Úplný výpis, ale i Sbírku listin.

Příklady ze Sbírky listin - klikněte na obrázky
 

© Arnošt Kohut Webíček.eu